Využívání AI ve zdravotnictví roste, klinici se ale obávají ztráty odborných dovedností

Využívání AI ve zdravotnictví roste, klinici se ale obávají ztráty odborných dovedností

Přijímání umělé inteligence ve zdravotnictví prudce zrychluje, avšak lékaři a sestry vyjadřují rostoucí obavy z toho, že nadměrné spoléhání na technologie může postupně narušit jejich kritické myšlení a schopnost rozhodovat.

Rychlý nástup AI do každodenní praxe

Podle průzkumu společnosti Wolters Kluwer Health téměř tři čtvrtiny lékařů a 70 % sester uvedly, že využívají AI alespoň jednou týdně v práci — to je výrazně více než v minulém roce, kdy to bylo 38 % lékařů a 46 % sester. Šéflékař společnosti Wolters Kluwer Dr. Peter Bonis tento posun vysvětlil slovy: „Myslím, že jde o kombinaci většího vystavení technologii a větší obeznámenosti s ní. Ale zásadní je především to, že AI řeší dosud nenaplněnou potřebu.“

Podíl těch, kteří AI používají vícekrát denně, vzrostl u lékařů z 10 % na 38 % a u sester z 16 % na 32 %. Klinici přitom technologii uplatňují v různých oblastech — více než polovina lékařů uvádí využívání AI ke shrnutí odborné literatury nebo analýze dat, zatímco 44 % hlásí používání tzv. AI skriptů, které zaznamenávají hovory lékaře s pacienty a automaticky vytvářejí klinické záznamy.

Hrozba deskillingu a riziko halucinací

Přes rychlý nástup technologie přetrvávají vážné obavy. Čtyřiasedmdesát procent kliniků označilo ztrátu dovedností za jedno z největších rizik zavádění AI, zejména s tím, jak nástroje pro podporu klinického rozhodování stále více automatizují diagnostiku a léčebné postupy. Problematika deskillingu nebyla mezi zdravotnickými pracovníky dosud rozsáhle studována, nicméně výzkumy z jiných oborů naznačují, že přílišné spoléhání na AI může narušit rozvoj klíčových dovedností.

Souběžně s tím se klinici potýkají s obavami z halucinací — tedy situací, kdy AI generuje nepřesné nebo vymyšlené informace. Přibližně tři čtvrtiny kliniků uvedly halucinace jako zásadní problém, přičemž 73 % z nich věří, že by bylo schopno nesprávné odpovědi odhalit. To však zároveň znamená, že přibližně čtvrtina klinických pracovníků si tím jistá není. Dr. Bonis upozornil, že i toto číslo může být podcenění skutečného stavu — AI může například chybně citovat primární zdroje nebo uvádět pouze jeden přesný výzkum, zatímco opomíjí studie vedoucí k odlišným klinickým doporučením.

Zároveň panuje nejistota ohledně řídicích rámců pro AI. Pouze 27 % lékařů a sester uvedlo, že vědí, jak jejich pracoviště řeší otázky správy a řízení AI. Z těch, kdo o zásadách svého zaměstnavatele věděli, pouze 35 % znalo pokyny pro ověřování přesnosti AI informací a pouhých 22 % uvedlo, že jejich zaměstnavatel má definována pravidla pro rozdělení zodpovědnosti mezi klinika a AI systém.

Dr. Bonis situaci shrnul: „Myslím, že to vše je stále v pohybu. Lidé s tím zápasí. Není jasné, kdo ponese odpovědnost za celou tuto závažnou sadu otázek, které mohou reálně ovlivnit poskytování péče a s ní spojena rizika. Budeme se to všechno učit za pochodu, jak se AI stane stále více všudypřítomnou v těchto vysoce citlivých oblastech.“

Zdroj: hrdive.com

Související články

Leave a Comment