Výzkumníci použili umělou inteligenci k návrhu 16 virů, které se podle dostupných informací v přírodě dříve nevyskytovaly. Model se učil vzory DNA z databáze obsahující přibližně 9 bilionů nukleotidů a následně generoval nové genetické sekvence.
Výsledek ukazuje, jak rychle se rozvíjejí nástroje schopné pracovat s biologickými daty. Umělá inteligence může analyzovat obrovské množství genetických informací a hledat kombinace, které by člověk ručně vyhodnocoval jen velmi obtížně. Stejné schopnosti lze využít při vývoji léčiv, vakcín a laboratorních metod, ale také při návrhu potenciálně nebezpečných organismů.
Podle dostupných informací šlo o viry vytvořené na základě známých biologických vzorů, nikoli o automatické vypuštění patogenů do prostředí. Samotný návrh sekvence však představuje důležitý varovný signál. Pokud budou podobné modely veřejně dostupné bez omezení, může se k nim dostat stále větší množství lidí s různou úrovní znalostí a různými úmysly.
Experti varují, že biologické modely zaostávají za bezpečnostními pravidly
Experti proto upozorňují, že biologické aplikace umělé inteligence postupují rychleji než odpovídající bezpečnostní pravidla. Modely mohou být schopné pracovat s genetickým materiálem dříve, než vzniknou jednotné kontrolní mechanismy, pravidla pro ověřování uživatelů a systém odpovědnosti za zneužití.
Největší otázkou zůstává, jak oddělit užitečný výzkum od nebezpečných instrukcí. Bezpečnostní opatření mohou zahrnovat omezení některých výstupů, monitorování požadavků, kontrolu přístupu k biologickým databázím a povinné zapojení odborníků. Samotný model ale není náhradou za laboratorní dohled ani za regulaci.
Případ zároveň ukazuje, že pokrok v AI není omezen pouze na text, obraz nebo programování. Schopnost vytvářet nové biologické návrhy může mít zásadní důsledky pro zdravotnictví i bezpečnost. Právě proto bude nutné, aby vývoj technologií doprovázely odpovídající etické a právní mantinely.
Zdroj: tomshardware.com
